Zajímavosti z rodokmenu

Vnuk našeho předka v ruských legiích

František Polák (*4. 7. 1890) z Čunína čp. 13 byl krejčí, syn Františka Poláka a Marie Trnkové. Jeho prarodiče Jan Polák (*asi 1838) a Anna Pospíšilová jsou také přímými předky Dominika. Přesně tedy můžeme říct: legionář byl vnukem Dominikova praprapradědečka a bratrancem jeho pradědečka Františka (*1905).

V Karpatech byl zajat 2. března 1915; 24. května 1917 byl zařazen k 1. střeleckému pluku ruských legií a 8. července 1920 demobilizován. Zachovala se i jeho fotografie. Časová osa ukazuje tyto doložené události, příběh legionáře také portrét a původní doklady.

Pluk od Zborova k sibiřské magistrále

Františkův 1. střelecký pluk bojoval u Zborova a později chránil Transsibiřskou magistrálu. Čas jeho služby se s těmito událostmi překrývá, proto jde o reálnou možnost i v jeho osobním příběhu. Osobní účast v konkrétních bojích zatím není doložena. Podrobnosti a historické zdroje rozlišují historii útvaru od zatím otevřených otázek k samotnému Františkovi.

Tři domy, jedno číslo: 26

Jedno číslo se v rodině vrací na třech různých místech: 26. Polákovi z Čunína, Kaštánkovi z Dolní Rožínky a dnešní domácnost Dominika s maminkou v Chudoslavicích mají společné stejné číslo popisné.

• Čunín čp. 26: František Polák se v tomto domě narodil 27. prosince 1905. Číslo 26 je přímo čitelné v jeho rodném zápisu a stejné bydliště má uvedeno jako řezník i při sňatku roku 1929.
• Dolní Rožínka čp. 26: zde se 15. září 1914 narodil Václav Kaštánek, syn kočího Ignáce a Josefy Vykutilové. Číslo 26 je přímo čitelné v jeho rodném zápisu. Jde o Dolní Rožínku; v dřívějším Domaníně měla rodina jiné adresy.
• Chudoslavice čp. 26: dnešní bydliště Dominika a jeho maminky Jany. Tento údaj Dominik sdělil 23. října 2026 a požádal o jeho doplnění na web. Datum označuje rodinné sdělení, nikoli nastěhování.

Shodují se čísla popisná; každý dům leží v jiné obci. U dvou starších adres máme matriční doklady, u dnešního bydliště přímé rodinné potvrzení. Číslo 26 se vztahuje ke konkrétním výše uvedeným zápisům, nikoli ke všem předkům nebo všem jejich bydlištím.

Svatba s otcovým svolením

Když si v únoru 1892 bral domkář Jan Polák z Čunína Františku Bavlnkovou ze Stínavy, bylo nevěstě 21 let. Podle tehdejšího práva byla plnoletá až ve 24 letech, a tak do matriky v Ptení připsal její otec Antonín Bavlnka: „Ku sňatku neplnoleté nevěsty dávám před dvěma svědky své svolení.“ Ženich už jednou ženatý byl – byl vdovec.

Od podruha k řezníkovi

Za tři generace se Polákové v Čuníně posunuli: praděd Jan byl „podruh“ – člověk bez vlastního domu. Jeho syn Jan už byl domkář a zahradník v čp. 26 a vnuk František v témže domě řezník.